navlek na pmr
většina PMR stanic které se dnes
vyskytují na trhu je vybavena krátkou šroubovicovou anténou která má ale
bohužel nižší účinnost než čtvrtvlnný proutek o délce cca 15cm na téže stanici.
Výrobci radiostanic používají tyto zkrácené antény zřejmě z estetických důvodů
což by ale jistě někteří z nás oželeli a dali přednost vyšší účinnosti,
naštěstí existuje jednoduchý trik který umožní tento problém alespoň částečně
řešit.
Když ve velmi malé vzdálenosti od šroubovicové antény
umístníme plnohodnotný zářič (v našem případě to bude půlvlnný dipól) bude
tento zářič odsávat energii kterou produkuje šroubovicová anténa a sám ji
vyzáří z větší účinností. Stejně ale obráceně to bude platit i při příjmu kdy
získané napětí půlvlnným dipólem bude podstatně větší než samotnou
šroubovicovou integrovanou anténou. V podstatě zde jde o dva rezonanční obvody
spojené indukční či indukčněkapacitní vazbou. Problém bude pouze v účinnosti přenosu
energie z jedné antény do druhé a naopak. K optimálnímu možnému přenosu dochází
jen za určitých podmínek což bude u každého typu stanice individuální a musí se
předem vyzkoušet.
Já osobně jsem vyrobil dipólový návlek ke stanici
Motorola T5422 což názorně ilustrují přiložené foto. Při zkouškách jsem použil
zářič délky 31cm vyrobený z hliníkové (duralové) trubičky o průměru 12mm. Lze
samozřejmě použít i průměru menšího, ale čím bude průměr menší tím bude dipól
úzkopásmovější a hůř se budeme trefovat do rezonance neboť ta je v tomto
případě ovlivněna mnoha faktory které nelze přesně definovat (blízkost druhého
zářiče a lidského těla).
![]() Pokud budeme nastavovat vazbu pouhým poslechem je nutné mít slabší protistanici která nám poskytne konstantní signál. Zářič při tom nesmíme přímo držet v ruce ale například pomocí kolíčku na prádlo. Ladíme na maximum příjmu. ![]() Nejlépe je ale ladit diodovou sondou, což je jednodušší a daleko přesnější. Její postavení zabere pár minut a oceníte ji i při jiných pokusech s anténami. Sondu kterou já používám již několik let a která byla při ladění použita nelze bohužel rozebrat a tak jsem pro názornost postavil sondu typ vrabčí hnízdo. Bohužel měřáček měl malou citlivost a tak výchylka měřidla se pohybovala někde na okraji stupnice, ideální je měřáček 50 (mikro)A. | |||||||||||||||||||||||||||
![obr4](http://www.volny.cz/cb16/foto/schema_s.gif)
Schéma diodového indikátoru síly pole
![obr5](http://www.volny.cz/cb16/foto/sonda.jpg)
Diodová sonda á la "vrabčí hnízdo"
![obr6](http://www.volny.cz/cb16/foto/mereni_s.jpg)
Měření diodovou sondou...
Při ladění položíme zářič, stanici i sondu
na nevodivou podložku (ideální je skleněný stůl) co nejdále od vodivých
předmětů. Sondu umístníme poblíž konce zářiče, stanici zaklíčujeme a
přibližováním či vzdalováním od druhého konce zářiče docílíme maximální
výchylky měřidla sondy. Vzdálenosti si zapíšeme a pak už jen zbývá
mechanicky dořešit uchycení zářiče k anténě. |